Nástup do školky je obrovským milníkem v životě každého dítěte. Tím, že docházka není povinná, vchází děti do školky v různém věku a na různé úrovni připravenosti. Odhadnout, jestli ten váš mrňousek bude školku milovat nebo nenávidět, dopředu proto moc nejde. V tomto článku se tak zaměříme na to, jak všem malým školkáčkům toto období usnadnit.
Není pochyb, že pro své děti chcete to nejlepší. A kde je to lepší než u mámy a táty? Čas ale zastavit nejde a z malého batolete je najednou tří nebo čtyřletý človíček a téma školky začne být aktuální. Vyberete školku, vyplníte přihlášku a najednou je přijatý a 1. září ho čeká velký den. A vám dojde, že se všechno mění a že to možná nebude tak jednoduché, jak se zdá.
-
MĚJTE SVÉ “PROČ?”
Na důležitou otázku by měla přijít důležitá odpověď. Proč posíláte své dítě do školky? Je to proto, že se musíte/chcete/potřebujete vrátit zpět do práce? Nebo budete stále doma s mladším sourozencem, ale myslíte, že školka staršímu prospěje, nebude se nudit nebo si pohraje s kamarády? Tak jako tak si to ujasněte hlavně vy. Svůj důvod dítěti řekněte a nemlžte okolo. Děti jsou sice malé ale kupodivu toho spoustu dokážou pochopit. Co ale poznají na první dobrou je, když s nimi nejednáte na rovinu. Váš důvod není dobrý nebo špatný, nikdo vás nesoudí. Zvažte, jak moc je ale pro vás důležitý, a takto ho komunikujte dál.
-
NELAKUJTE TO NA RŮŽOVO
Hodně rodičů má pocit, že je třeba děti pořádně nalákat. A tak začnou mluvit jen o těch kladných stránkách školky. “Budeš tam mít spoustu kamarádů! Tam je tolik autíček, to budeš koukat! Jsou tam moc hodné paní učitelky a budou si s tebou hrát, zpívat a malovat!”. Jenomže děti mají obavy i tak, a pokud je přehlížíte a přebíjíte je pozitivními náhledy, nezmenší se. Dětem tolik nejde o nové hračky, ony se bojí, že jim bude smutno. Možná tam bude hodná paní učitelka, ale nebude to máma. Co když budou plakat? Co když něco nezvládnou?
Mluvte s nimi na rovinu a ukažte, že chápete, že mají smíšené pocity. Přijměte jejich strach a obavy a řekněte jim, že i vy máte trochu obavy a že vám taky bude smutno. Společně zkuste přijít na to, jak by tyto krušné chvilky mohly děti lépe zvládnout. Protože ony přijdou.
-
AŤ VÍ, CO HO ČEKÁ
Důležité je předat dítěti představu toho, jak to bude ve školce probíhat. Mluvte opakovaně o tom, jak budete ráno vstávat a kdo ho do školky poveze. Nechte ho si představit, jak si v šatně dává papučky, pevně se obejmete a zamáváte si. Pak ho čeká hraní s dětmi, svačinka, procházka ven apod. Obídek a podle toho, jak to máte v plánu, buď pohádka a krátký odpočinek,nebo rovnou po obědě přijdete.
Většina dětí si to ani takto neumí představit. Skvělým způsobem, jak jim to víc přiblížit je kreslený komiks nebo nějaká forma rozvrhu aktivit s magnetky nebo kartičkami. Každý se nejvíc bojí toho, co nezná. Udělejte školku víc předvídatelnou a lépe ji zvládnou.
-
TRÉNUJTE DOVEDNOSTI
Vhodným způsobem, jak to dítěti usnadit, je, když bude dostatečně samostatné. Samozřejmě počítáte, že se tam taky něco naučí, ale pokud už teď nezvládá základní samoobsluhu - najíst se, napít, zajít si na záchod apod., může se ze začátku cítit nepříjemně. Věnujte proto prázdniny tomu, aby získalo jistotu v základních dovednostech a cítilo se šikovné a “velké”.
-
NAJDĚTE SI KAMARÁDA
Na dětech je roztomilé to, jak si dokážou přisednout k jinému dítěti a hrát si s ním, jako by ho znaly odjakživa. V tomto věku se už začíná projevovat jejich povaha a temperament a začíná být zřejmé, že některým toto navazování vztahů jde jednodušeji a některým hůře.
Pokud chcete svého broučka trochu podpořit, seznamte se cíleně s mámou dítka, které jde do stejné třídy taky. Jděte spolu párkrát na hřiště nebo na procházku a nechte děti, ať se poznají a spřátelí. V září se jim pak tento kamarádský vztah bude hodit a budou mít pocit, že nejsou v tak cizím prostředí.
-
TALISMAN
Je neuvěřitelné, jak může mít tak malá věc takovou sílu! Mnoho školek dovoluje dětem, aby si s sebou braly hračku z domova. Malý plyšáček nebo autíčko pak pomůže překonat smutek a odloučení. Ne vždy je to ale dovoleno, proto by se vám mohl tento tip opravdu hodit. Domluvte se s dítětem, že mu do kapsičky dáte nějaký malý talisman - kamínek nebo třeba úplně malinkatou hračku. Když mu pak bude náhodou smutno, sáhne si do kapsy a talisman chvilku podrží. A bude to jako by byl s vámi, bude to totiž váš společný talisman.
Pokud z nějakého důvodu talisman v této podobě nechcete, můžete si společně s dítětem namalovat stejný obrázek někam na kůži a tak jako v předchozím případě, pokaždé když ho pohladíte, bude to, jako byste se obejmuli. Budete vědět, že v myšlenkách jste spolu.
-
POSILUJTE VZTAH
Žádná rada není všemocná, pokud není vaše pouto silné. Krásně se to dá přirovnat k loďce. Dítě je jako ta loďka, která vypluje z rodného přístavu a překoná i rozbouřené moře. Ale až se vlny uklidní, vrátí se zpět do klidného přístavu, kde zakotví. Vaše rodina musí být tím přístavem. Musíte nabízet lásku, klid a pochopení. Přijímat dítě se všemi jeho obavami a strachy a brát ho vážně. Jednat s ním na rovinu a vše mu vysvětlit. Stát za ním a dokázat ho chránit i před autoritami, pokud byste cítili, že je to nutné. Hledat způsoby, jak mu to usnadnit, zároveň ale vědět, že v životě to nebude vždy jednoduché.
Těžko říct, kdo má z 1. září větší obavy, vaše dítě nebo vy? Je to velký krok do neznáma, ale dětem má toho tolik co nabídnout. Nesuďte se, pokud posíláte svého miláčka do školky dříve než vaše kamarádky. Neobviňujte se, pokud to nepůjde tak jednoduše, jak jste si přála. Děláte to nejlepší, co dovedete a děláte to s láskou. A na tom nejvíc záleží.